Okna místo radiátoru:
Pokud je to možné, je dobré co nejvíce využít jižní, resp. jihovýchodní až jihozápadní orientaci. Solární zisky umožňují krýt 30 – 50% celoročních tepelných ztrát domu. Pokud tedy máme špatnou orientaci, nebo velké stínění okolními stavbami či stromy, musíme nedostatek solárních zisků kompenzovat precizněji řešenou tepelnou izolací.
Častou chybou je představa, že pro pasivní dům je vhodná prosklená celá jižní fasáda. I když to může vypadat přinejmenším efektně, často díky tomu dochází k výraznému letnímu přehřívání. Nejenže samy okna jsou dražší než stěny, navíc je musíme doplnit drahým vnějším stíněním. Optimální je proto prosklení do 40 % jižní fasády s letním stíněním, které je řešeno například přesahem.
Nejdůležitější jsou dva principy, které se prolínají celým návrhem pasivního domu:
Využití slunečního záření jako levného zdroje energie a světla. Dále udržení, případně akumulace získané energie (ze slunce, lidí, spotřebičů).
Kde se vzal název „pasivní“ dům?
Ke vzniku názvu pasivní dům vedla samotná koncepce těchto domů. Konkrétně kombinace extrémně malých tepelných ztrát a velkého podílu pasivních tepelných zisků ze slunce, lidí a domácích spotřebičů. Zisky, které se v běžném domě zanedbávají, hravě postačí k vytápění po většinu roku.
Zdroj: Centrum pasivního domu, odborný partner veletrhu