V současnosti jsou domácnosti největším spotřebitelem primární energie v ČR. Obdobně je tomu i v zahraničí. Z toho přibližně 70% její spotřeby tvoří vytápění, zbytek připadá na ohřev vody, spotřebiče a osvětlení.
U pasivních domů jsou tyto poměry naopak. Minimální potřeba tepla na vytápění tvoří v celkové bilanci sotva třetinu. Proto je vhodné v pasivních domech používat jednoduché, levné a účinné zdroje s maximálním využitím obnovitelné energie. Například ze slunce, biomasy nebo ze země.
Vedle spotřeby tepla na vytápění je spotřeba primární energie dalším z hlavních parametrů kvalitního domu. Vyjadřuje, jaké množství neobnovitelných zdrojů je spotřebováno, a vypovídá nejen o celkové energetické náročnosti objektu, ale také o provozních nákladech. Maximální roční spotřeba primární energie pasivního domu je 120 kWh/(m²a). Počítá se do ní podíl na vytápění, ohřev vody, provozní energie (ventilátory, čerpadla), osvětlení a spotřebiče.
Spotřebu primární energie můžeme nejvýrazněji ovlivnit volbou typu zdroje pro vytápění a přípravu teplé vody. Například elektřina je z hlediska faktoru energetické proměny rovná číslu 3, tedy nevýhodná. Znamená to, že na 1 kWh elektrické energie jsou při výrobě spotřebovány 3 kWh z neobnovitelných zdrojů. Ani u obnovitelných zdrojů energie není tento faktor nulový. Vždy je tu jistý podíl energie neobnovitelného původu (pohon čerpadel, ventilátorů, doprava atd.). Čím vyšší je faktor energetické proměny zdroje, tím vyšší jsou i emise škodlivin do ovzduší. (Pro doplnění této problematiky uveďme, že místo označení faktor energetické proměny se také používá termín koeficient podílu primární energie, s kterým je možné se v praxi setkat.)
Dnes se v pasivních domech používá nejčastěji kombinace běžného, ale výrazně zmenšeného systému vytápění, a samostatného systému větrání. Přičemž je nutno zabezpečit kvalitní regulaci a přiměřený výkon všech zdrojů. Pro dosažení příjemné vnitřní teploty v létě nepotřebují v našich klimatických podmínkách pasivní domy žádná doplňková chladící zařízení, jako je klimatizace apod. Noční větrání ve spojení s vyváženým návrhem oken a jejich stíněním je nejjednodušší způsob, jak zabezpečit letní komfort. Větrací jednotky obyčejně mají i letní režim, kdy odpadní vzduch prochází kolem výměníku tepla přes by-pass (tedy oklikou) a neohřívá nasávaný chladný vzduch.
Doporučení pro využívání úsporných zdrojů energie a technologií v pasivním domě:
- vytápění spojené s ohřevem teplé vody, například akumulační zásobník tepla umožňující průtočný ohřev teplé vody s možností připojení více zdrojů nejlépe z obnovitelných zdrojů (fotovoltaické panely, solární kolektory, krbová teplovodní vložka, kotel na biomasu, …)
- tepelné čerpadlo jen nízko-výkonové, např. ve spojení s větracími jednotkami, případně pro větší objekty geotermální čerpadlo
- použití solárních kolektorů pro ohřev teplé vody; pro čtyřčlennou rodinu s průměrnou spotřebou teplé vody je dostačující plocha asi 5–8 m²
- krátké kvalitně izolované rozvody tepla
- využívání šetrných spotřebičů třídy A, A+
- šetrné chování uživatelů domu (zavírání kohoutků, zhasínání, nepřetápění interiérů, využívání pouze potřebného množství vody k osobní hygieně vs. plná vana horké vody, atd.)
Potřebujete poradit?
Navštivte bezplatné PORADENSKÉHO CENTRUM FOR PASIV v Hale 2. Odborníci Centra pasivního domu nabídnou své služby všem zájemcům po celou dobu konání veletrhu. Poradí Vám s technickým řešením, přípravou i realizací vaší stavby nebo rekonstrukcí popř. s dotacemi, které můžete aktuálně čerpat.
Zdroj: Centrum pasivního domu, z.s. / Odborný partner veletrhu FOR PASIV