Ke konci roku 2022 se na území České republiky nacházelo kvalifikovaným odhadem mezi 2,5-3 miliony m² zelených střech, které vznikly od roku 1990. Rozlohou to odpovídá 350-400 fotbalovým hřištím. „Měření provádíme pomocí množství dodaného střešního substrátu, který je klíčovým komponentem vegetačních střech,“ říká předseda Rady Asociace zelených střech a fasád Pavel Dostal.
Do ozelenění konstrukcí nejčastěji investují soukromníci, kteří zakládají vegetační střechy především na rodinných domech, komerčních objektech a bytových domech. Necelou čtvrtinu zelených střech postavili zástupci veřejného sektoru na školách a dalších institucích. „Od července 2022 funguje pro právnické osoby a veřejné instituce nová motivační vyhláška. Pokud na budově mají zelenou střechu, platí snížený stočný poplatek za srážkovou vodu. V evropském měřítku jde o výjimečně progresivní úpravu,“ vyzdvihuje ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková, která zároveň dodává, že neřešeným nedostatkem je množství výjimek pro subjekty, které za odvádění srážkové vody platit vůbec nemusí.
V Česku loni dominují takzvané extenzivní zelené střechy (86 %), pro jejichž vegetaci stačí několik centimetrů substrátu. Nezatěžují příliš stavební konstrukci, takže nejsou náročné na finance ani údržbu. Často na nich rostou sukulenty, přírodní typy zelených střech s vyšší luční vegetací složenou z travin a bylin podporují biodiverzitu. „I drobná ozeleněná střecha zadrží vodu v místě dopadu a odpaří ji zpět do malého vodního cyklu. Přispěje tím ke stabilizaci mikroklimatu v zastavěném území a předejde lokálnímu přetížení kanalizace,“ vyjmenovává benefity Šimečková.
Intenzivní neboli pobytové zelené střechy, které potřebují vyšší vrstvu substrátu kvůli pestřejšímu sortimentu rostlin, tvořily jen necelou pětinu loni založených střech. Mnohdy vznikají na podzemních parkovištích a v městském parteru působí jako parkové plochy.